Per Musicam Aequo

Vydala nadace Per musicam aequo 1998 (realizace KANT), 40 fotografií

Fotografie vznikly v letech 1997 a 1998 na Konzervatoři a ladičské škole  Jana Deyla v Praze, ve Škole Jaroslava Ježka pro nevidomé a zrakově postižené v Praze, na Tmavomodrém festivalu v Brně a na Mezinárodní soutěži nevidomých a slabozrakých hudebních interpretů v Mariánských Lázních (13.3.1997).

 

PER  MUSICAM  AEQUO
Nadace k podpoře hudebního vzdělávání zrakově postižených

Hudební vzdělávání zrakově postižených má v České republice dlouholetou tradici. Hudba byla pěstována již od počátku 20. století v Deylově ústavu pro slepé v Praze na Malé Straně. Tento ústav se během času přeměnil v Konzervatoř a ladičskou  školu Jana Deyla. Osudy stovek absolventů školy, hudebníků, učitelů hudby i ladičů klavírů, působících po celých Čechách i v cizině dokazují, že hudba je nevidomému i slabozrakému člověku beze zbytku přístupná a dává mu možnost životního naplnění i důstojné profese.

O tom hovoří nejen název nadace Per musicam aequo – hudbou se vyrovnávám, ale především celá její činnost. Podpora nadace směřuje jednak k talentovaným zrakově postiženým jednotlivcům, jednak ke Konzervatoři a ladičské škole Jana Deyla a dalším institucím a projektům, které hudební vzdělávání zrakově postižených zajišťují.

 

PROJEKTY NADACE
Podpora činnosti kontaktního centra pro hudební vzdělávání zrakově postižených:

  • vyhledávání hudebně talentovaných zrakově postižených dětí
  • vytvoření sítě poradců pro hudební vzdělávání zrakově postižených
  • zprostředkování hudebního vzdělání integrovaných dětem
  • organizování výměny zkušeností s hudebním vzděláváním zrakově postižených

Podpora Konzervatoře a ladičské školy Jana Deyla
Podpora hudební činnosti zrakově postižených jednotlivců

 

ADRESA NADACE
PER  MUSICAM  AEQUO
Maltézské náměstí 14, 118 44 Praha 1
Telefon: +420-257533712, Fax: +420-257533136,
E -mail: rybarovam@brailcom.cz, www.kjd.cz

 

Hudba je řeka, po ní se dá volně  a beze strachu plout až do hlubin našich duší. K tomu, abychom jí dovedli naslouchat, nemusíme vidět, mluvit. Stačí zavřít oči a ona do nás vstoupí naší nejskrytější cestou…

Pavlína Šuranská , studentka Konzervatoře pro zrakově postižené